V případě, že perorální příjem není dostatečný, dítě je slabé nebo nemá dostatečnou chuť k jídlu a nedostatečný příjem nelze doplnit přídavky enterální výživy formou sippingu, je nutné navýšit příjem cestou nasoenterální sondy či nutritivní stomie.
K dlouhodobé (či trvalé) aplikaci enterální výživy slouží nutritivní stomie, kterou lze zavést při endoskopii či pod skiaskopickou (nyní již častěji ultrazvukovou) kontrolou. Nutritivní sondu lze zavést do žaludku (gastrostomie) nebo přímo do jejuna (jejunostomie), u dětí je tento přístup při riziku aspirace využíván častěji než zavedení jejunální sondy cestou gastrostomie (přístup běžnější u dospělých).
Nejjednodušší metodou je zavedení perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG), tedy zavedení sondy při gastroskopii přes břišní stěnu přímo do žaludku. Výhodou je nižší (nikoliv nulové) riziko aspirace, nižší výskyt infekcí horních cest dýchacích, větší komfort pro pacienta, rodiče či ošetřovatelský personál, nezanedbatelná bývá i estetická stránka. V případě dlouhodobé (trvalé) indikace je možné vyměnit PEG za výživový knoflík (feeding button), který je zaváděn do žaludku gastrokutánním kanálem po odstranění PEG, je v úrovni kůže a výživa je do něj v intervalech aplikována speciální hadičkou.
Zdroj: KOČOVÁ, Helena a kolektiv. Spinální svalová atrofie v souvislostech. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017, 352 s. ISBN 978-80-247-5705-6.
