K invazivní ventilaci přistupujeme po vyčerpání všech dostupných neinvazivních metod. Nejčastější příčinou je minimální svalová síla dýchacích svalů, ke které dochází v rámci postupu základního onemocnění. Invazivní ventilace se může použít buď intermitentním způsobem a to tak, že pacient potřebuje ventilační přístroj jen určitý čas nebo kontinuálně, kdy je pacient napojen trvale. Napojení na invazivní ventilaci však nemusí znamenat, že dechové úsilí pacienta je nahrazeno přístrojem. Existuje několik základních ventilačních režimů. Zvolení a nastavení ventilačního režimu, je vždy na ošetřujícím lékaři.
Zdroj: KOČOVÁ, Helena a kolektiv. Spinální svalová atrofie v souvislostech. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017, 352 s. ISBN 978-80-247-5705-6.
